Československé automobily na stříbrném plátně - Autoklíče.cz

Československé automobily na stříbrném plátně

První promítání na našem území 

   Mezi vynálezy konce devatenáctého století, který ovlivnil život ve dvacátém století a ovlivňuje ho dodnes, patří vynález kinematografu Augusta a Louise Lumière. První promítání na našem území proběhlo už sedm měsíců po pařížské premiéře 15. července 1886. Vyprávění filmových příběhů již není výsadou jen kin. Některé filmy v dnešní době vznikají přímo pro televizi. Téměř každý usedá během týdne před televizní obrazovku, na které se odehrávají nejrůznější příběhy. Některé filmy jsou neodmyslitelně spjaty s jiným ikonickým vynálezem konce devatenáctého století – automobilem. Také v československé kinematografii takové snímky nalezneme. Tři legendární vozy, které jsou neodmyslitelně spjaty s československými filmy Vám představíme v následujícím článku.

   Vynález kinematografu patří k největším vynálezům konce devatenáctého století. Ani samotní vynálezci August a Louis Lumièrre netušili, že jejich vynález změní svět. První promítání proběhlo v Paříži 28. prosince 1895. Nový vynález zavítal na území Rakouska-Uherska velmi brzy. První promítání na našem území proběhlo 15. července 1886 v Karlových Varech. Promítaly se snímky uvedené na francouzské premiéře, a to krátké komediální frašky s názvy „Pokropený kropič“ nebo „Dělníci odcházejí z Lumièrovy továrny“. Brzy se do promítání a vlastní filmové tvorby pustili obyvatelé žijící na našem území. Mezi průkopníky patří Jan Kříženecký (1868–1821) a první český herec Josef Šváb-Malostranský (1860–1932).  Tito pánové jsou autory například snímků: Smích a pláč anebo Výstavní párkař a lepič plakátů –https://www.youtube.com/watch?v=focNicoxmfw&t=5s či „Dostaveníčko ve mlýnici“

   S počátky kinematografie na našem území je často spojováno jméno Viktor Ponrepo, vlastním jménem Dismas Šlambor (1858 – 1926). Byl majitelem prvního stálého kina v Praze, v domě u Modré štiky v Karlově ulici. Kinolicenci pro Prahu získal na několikátý pokus 15. září 1907. Jeho kino definitivně zaniklo až v roce 1945. Začátky filmového průmyslu u nás byly poznamenány častými krachy tvůrců. Velký rozmach zaznamenal český film mezi válkami. Natočilo se i přes třicet filmů ročně.  V této době zaznamenal rozmach zvukový film. Za první film s českou zvukovou stopou je považován film „Tonka šibenice“ z roku 1930.  Zvuková stopa byla do filmu pořízena dodatečně. Ani během druhé světové války se natáčení filmů nezastavilo. Po druhé světové válce česká kinematografie v řemeslné kvalitě začala dotahovat na světovou úroveň.

Další milník pro Československý film byl zahájení pravidelného vysílání televize 1. května 1953. Vysílalo se jen dva dny v týdnu, ve středu a v sobotu. Bilanční zpráva z roku 1954 vypovídá, že za rok 1953 se odvysílalo 132 hodin pořadů. V prvopočátcích televize vysílala filmový týdeník, herecké etudy, ale nechyběly ani filmy dokumentární a celovečerní. Od prvopočátku zachycovali filmaři obrazem dění kolem sebe. Proto bylo jen otázkou času, kdy bude na filmový materiál zachycen automobil.

Československé vozy neodmyslitelně spjaty s filmovou tvorbou

   Tak tedy připravit pozor, teď! Vyrážíme do historie Československé filmové tvorby. První zastávku uděláme již v prvních letech Československého zvukového filmu. Podle filmu režisérů Karla Lamače a Martina Friče z roku 1931 „To neznáte Hadimršku“ získala svoji přezdívku Tatra 57, která se objevila v tomto díle. Podle jména hlavního hrdiny přezdívána Hadimrška. Toto neoficiální jméno Kopřivnická automobilka používala v propagačních materiálech.   

   Výroba automobilu TATRA 57 probíhala v letech 1931-1948. Tento vůz byl licenčně vyráběn také v Rakousku. Hlavními konstruktéry vozu byli Erich Übelacker a Erich Ledwinka, syn Hanse Ledwinky, technického ředitele automobilky. Konstruktéři nejen že navazovali  na předchozí modely, ale také přišli s konstrukčními novinkami, jako například: nezávislé zavěšení předních kol na dvojici nad sebou umístěných příčných listových per. Tatra 57 byla představena na pražském autosalonu v říjnu 1931. Její cena byla 25 000 Kč, i přesto, že bylo období hospodářské krize. Celkem bylo vyrobeno téměř 27 000 vozů všech verzí Tatry 57. A jedeme dále filmovou historií. Film, ve kterém se vůz stal jeho neodmyslitelnou součástí pro většinu diváků je „Vrchní, prchni!“ z roku 1980. Režisérem tohoto legendárního snímku je Ladislav Smoljak a scénáristou Zdeněk Svěrák. Hlavní hrdina Dalibor Vrána, knihkupec vlastnil tříkolový vůz Velorex. Čtyřkolový Velorex se objevil ve filmu „Ať žijí duchové“ z roku 1977. Režisérem tohoto snímku je Oldřich Lipský a scénáristy jsou Zdeněk Svěrák a Jiří Melíšek.  

   Tento vůz získal také mnoho přezdívek jako například: hadrák, prchající stan či montgomerák, nebo hadraplán. Velorex vytvořili bratři František a Mojmír Stránští. Inspirací pro oba konstruktéry byl britský vůz Morgan. Oba bratři si vůz patentovali v roce 1945.Vozidlo bylo vyráběno ve Velodružstvu Hradec Králové, později Solnice Velorex. Mělo být určeno hlavně osobám s postižením, proto si Stránští patentovali ruční ovládání pedálů. Na délku má sice Velorex přibližně přes tři metry, ale z toho na posádku připadá snad jen třetina celé délky. Maximální rychlost vozu se pohybuje okolo 85 Km/h. Při jízdě s větrem v zádech z kopce se ručička tachometru může dostat až na 110 kilometrů v hodině. Spotřeba Velorexu je mezi 5-6 litry benzínu super s olejem na 100 Km. Parametry se liší, podle roku výroby a typu vozidla. Mezi lety 1951-1971 se vyráběla tříkolová verze a od roku 1971-1973 čtyřkolová verze. Cena nového Velorexu v roce 1951 byla cca 60 000 Kč. Celkem bylo vyrobeno 16 680 vozů všech verzí Velorexu. 

Upír z Feratu

Mezi Československými filmy najdeme také jeden film, kde automobil hraje hlavní roli. Tímto snímkem je sci-fi horor „Upír z Feratu“ z roku 1981. Režisérem tohoto snímku je Juraj Herz, který k filmu společně Janem Fisherem vytvořili scénář. Předlohou k filmu byly povídky Josefa Nesvadby Upír Ltd a Upír po dvaceti letech. Ve filmu byl použit upravený prototyp vozu Škoda 110 Super Sport. Vývoj probíhal v letech 1969-1971. Jediný kus tohoto sportovního vozu byl vyroben v roce 1971. Původně měl vůz bílou barvu. Byl představen na autosalonu v Bruselu v roce 1972. Maximální rychlost vozu se pohybuje okolo 180 kilometrů v hodině a zrychlení z nuly na 100 km/h dosáhl lehce přes 15 sekund. Se zasunutými světly vůz dosahoval až 211 km/h. V bílé verzi v původním designu je možné vůz vidět v jedné scéně ve scifi-komedii režiséra Jindřicha Poláka „Zítra vstanu a opařím se čajem“ z roku 1977. V tomto snímku si výjimečného sportovního vozidla všiml také výtvarník Theodor Pištěk. Ten vozu vtiskl osobitý design, který můžeme vidět ve filmuUpír z Feratu“. Výtvarník vůz upravil tak, aby vypadal děsivě. 

   Vůz byl přestříkán na černo. Nový byl daleko temnější a společně s rudými linkami lemujícími hrany vozu vypadal daleko hrozivější než předchozí podoba. Z vozu byly rovněž odstraněny přední výsuvné světlomety. Ty byly nahrazeny obdélníkovou statickou variantou. Proměnou si prošla i světla vzadu. V zadní části vozu přibylo i křídlo. Tento vůz se naposledy objevil na stříbrném plátně již ve své hororové podobě v komedii režisérů Oldřicha Lipského a Zdeňka Podskalského, st. „Velká filmová loupež“ z roku 1986. V současné době můžete tento výjimečný vůz Československé automobilové i filmové historie vidět v muzeu automobilky Škoda Mladá Boleslav. Naši profesionálové v prodejnách AUTOKLÍČE Vám nezhotoví klíče ke Škodě 110 Super Sport, ale k běžnějším modelům vozů této značky ano. Seznam značek, u kterých zaručujeme zhotovení klíče naleznete na našem webu Autokliče . Naši odborníci Vám případné dotazy zodpoví prostřednictvím formuláře nebo nás můžete kontaktovat na našich facebookových stránkách.

Facebook
Twitter
LinkedIn
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.