Československé automobily na stříbrném plátně
První promítání na našem území
Mezi vynálezy konce devatenáctého století, který ovlivnil život ve dvacátém století a ovlivňuje ho dodnes, patří vynález kinematografu Augusta a Louise Lumière. První promítání na našem území proběhlo už sedm měsíců po pařížské premiéře 15. července 1886. Vyprávění filmových příběhů již není výsadou jen kin. Některé filmy v dnešní době vznikají přímo pro televizi. Téměř každý usedá během týdne před televizní obrazovku, na které se odehrávají nejrůznější příběhy. Některé filmy jsou neodmyslitelně spjaty s jiným ikonickým vynálezem konce devatenáctého století – automobilem. Také v československé kinematografii takové snímky nalezneme. Tři legendární vozy, které jsou neodmyslitelně spjaty s československými filmy Vám představíme v následujícím článku.
Vynález kinematografu patří k největším vynálezům konce devatenáctého století. Ani samotní vynálezci August a Louis Lumièrre netušili, že jejich vynález změní svět. První promítání proběhlo v Paříži 28. prosince 1895. Nový vynález zavítal na území Rakouska-Uherska velmi brzy. První promítání na našem území proběhlo 15. července 1886 v Karlových Varech. Promítaly se snímky uvedené na francouzské premiéře, a to krátké komediální frašky s názvy „Pokropený kropič“ nebo „Dělníci odcházejí z Lumièrovy továrny“. Brzy se do promítání a vlastní filmové tvorby pustili obyvatelé žijící na našem území. Mezi průkopníky patří Jan Kříženecký (1868–1821) a první český herec Josef Šváb-Malostranský (1860–1932). Tito pánové jsou autory například snímků: Smích a pláč anebo Výstavní párkař a lepič plakátů –https://www.youtube.com/watch?v=focNicoxmfw&t=5s či „Dostaveníčko ve mlýnici“.
S počátky kinematografie na našem území je často spojováno jméno Viktor Ponrepo, vlastním jménem Dismas Šlambor (1858 – 1926). Byl majitelem prvního stálého kina v Praze, v domě u Modré štiky v Karlově ulici. Kinolicenci pro Prahu získal na několikátý pokus 15. září 1907. Jeho kino definitivně zaniklo až v roce 1945. Začátky filmového průmyslu u nás byly poznamenány častými krachy tvůrců. Velký rozmach zaznamenal český film mezi válkami. Natočilo se i přes třicet filmů ročně. V této době zaznamenal rozmach zvukový film. Za první film s českou zvukovou stopou je považován film „Tonka šibenice“ z roku 1930. Zvuková stopa byla do filmu pořízena dodatečně. Ani během druhé světové války se natáčení filmů nezastavilo. Po druhé světové válce česká kinematografie v řemeslné kvalitě začala dotahovat na světovou úroveň.
Další milník pro Československý film byl zahájení pravidelného vysílání televize 1. května 1953. Vysílalo se jen dva dny v týdnu, ve středu a v sobotu. Bilanční zpráva z roku 1954 vypovídá, že za rok 1953 se odvysílalo 132 hodin pořadů. V prvopočátcích televize vysílala filmový týdeník, herecké etudy, ale nechyběly ani filmy dokumentární a celovečerní. Od prvopočátku zachycovali filmaři obrazem dění kolem sebe. Proto bylo jen otázkou času, kdy bude na filmový materiál zachycen automobil.
Československé vozy neodmyslitelně spjaty s filmovou tvorbou
Tak tedy připravit pozor, teď! Vyrážíme do historie Československé filmové tvorby. První zastávku uděláme již v prvních letech Československého zvukového filmu. Podle filmu režisérů Karla Lamače a Martina Friče z roku 1931 „To neznáte Hadimršku“ získala svoji přezdívku Tatra 57, která se objevila v tomto díle. Podle jména hlavního hrdiny přezdívána Hadimrška. Toto neoficiální jméno Kopřivnická automobilka používala v propagačních materiálech.
Výroba automobilu TATRA 57 probíhala v letech 1931-1948. Tento vůz byl licenčně vyráběn také v Rakousku. Hlavními konstruktéry vozu byli Erich Übelacker a Erich Ledwinka, syn Hanse Ledwinky, technického ředitele automobilky. Konstruktéři nejen že navazovali na předchozí modely, ale také přišli s konstrukčními novinkami, jako například: nezávislé zavěšení předních kol na dvojici nad sebou umístěných příčných listových per. Tatra 57 byla představena na pražském autosalonu v říjnu 1931. Její cena byla 25 000 Kč, i přesto, že bylo období hospodářské krize. Celkem bylo vyrobeno téměř 27 000 vozů všech verzí Tatry 57. A jedeme dále filmovou historií. Film, ve kterém se vůz stal jeho neodmyslitelnou součástí pro většinu diváků je „Vrchní, prchni!“ z roku 1980. Režisérem tohoto legendárního snímku je Ladislav Smoljak a scénáristou Zdeněk Svěrák. Hlavní hrdina Dalibor Vrána, knihkupec vlastnil tříkolový vůz Velorex. Čtyřkolový Velorex se objevil ve filmu „Ať žijí duchové“ z roku 1977. Režisérem tohoto snímku je Oldřich Lipský a scénáristy jsou Zdeněk Svěrák a Jiří Melíšek.
Tento vůz získal také mnoho přezdívek jako například: hadrák, prchající stan či montgomerák, nebo hadraplán. Velorex vytvořili bratři František a Mojmír Stránští. Inspirací pro oba konstruktéry byl britský vůz Morgan. Oba bratři si vůz patentovali v roce 1945.Vozidlo bylo vyráběno ve Velodružstvu Hradec Králové, později Solnice Velorex. Mělo být určeno hlavně osobám s postižením, proto si Stránští patentovali ruční ovládání pedálů. Na délku má sice Velorex přibližně přes tři metry, ale z toho na posádku připadá snad jen třetina celé délky. Maximální rychlost vozu se pohybuje okolo 85 Km/h. Při jízdě s větrem v zádech z kopce se ručička tachometru může dostat až na 110 kilometrů v hodině. Spotřeba Velorexu je mezi 5-6 litry benzínu super s olejem na 100 Km. Parametry se liší, podle roku výroby a typu vozidla. Mezi lety 1951-1971 se vyráběla tříkolová verze a od roku 1971-1973 čtyřkolová verze. Cena nového Velorexu v roce 1951 byla cca 60 000 Kč. Celkem bylo vyrobeno 16 680 vozů všech verzí Velorexu.
Upír z Feratu
Mezi Československými filmy najdeme také jeden film, kde automobil hraje hlavní roli. Tímto snímkem je sci-fi horor „Upír z Feratu“ z roku 1981. Režisérem tohoto snímku je Juraj Herz, který k filmu společně Janem Fisherem vytvořili scénář. Předlohou k filmu byly povídky Josefa Nesvadby Upír Ltd a Upír po dvaceti letech. Ve filmu byl použit upravený prototyp vozu Škoda 110 Super Sport. Vývoj probíhal v letech 1969-1971. Jediný kus tohoto sportovního vozu byl vyroben v roce 1971. Původně měl vůz bílou barvu. Byl představen na autosalonu v Bruselu v roce 1972. Maximální rychlost vozu se pohybuje okolo 180 kilometrů v hodině a zrychlení z nuly na 100 km/h dosáhl lehce přes 15 sekund. Se zasunutými světly vůz dosahoval až 211 km/h. V bílé verzi v původním designu je možné vůz vidět v jedné scéně ve scifi-komedii režiséra Jindřicha Poláka „Zítra vstanu a opařím se čajem“ z roku 1977. V tomto snímku si výjimečného sportovního vozidla všiml také výtvarník Theodor Pištěk. Ten vozu vtiskl osobitý design, který můžeme vidět ve filmu „Upír z Feratu“. Výtvarník vůz upravil tak, aby vypadal děsivě.
Vůz byl přestříkán na černo. Nový byl daleko temnější a společně s rudými linkami lemujícími hrany vozu vypadal daleko hrozivější než předchozí podoba. Z vozu byly rovněž odstraněny přední výsuvné světlomety. Ty byly nahrazeny obdélníkovou statickou variantou. Proměnou si prošla i světla vzadu. V zadní části vozu přibylo i křídlo. Tento vůz se naposledy objevil na stříbrném plátně již ve své hororové podobě v komedii režisérů Oldřicha Lipského a Zdeňka Podskalského, st. „Velká filmová loupež“ z roku 1986. V současné době můžete tento výjimečný vůz Československé automobilové i filmové historie vidět v muzeu automobilky Škoda Mladá Boleslav. Naši profesionálové v prodejnách AUTOKLÍČE Vám nezhotoví klíče ke Škodě 110 Super Sport, ale k běžnějším modelům vozů této značky ano. Seznam značek, u kterých zaručujeme zhotovení klíče naleznete na našem webu Autokliče . Naši odborníci Vám případné dotazy zodpoví prostřednictvím formuláře nebo nás můžete kontaktovat na našich facebookových stránkách.
