Cylindrická vložka

Nejčastěji se k ochraně movitých a nemovitých věcí využívá vynález starý již přes čtyři tisíce let – zámek. Můžeme jej definovat jako mechanické zabezpečovací zařízení na dveřích, vozidlech, nábytku, nádobách apod., s cílem omezit přístup k určitému majetku nebo do konkrétního prostoru. Zámek se obvykle uvolňuje klíčem nebo číselnou kombinací. Za dobu své existence měnil svůj vzhled a také dnes se můžeme setkat s jeho různými variantami. V následujícím článku se krátce ohlédneme do historie zámků a zámkových systémů. Blíže se seznámíme s konstrukcí cylindrické vložky a jejími ochrannými prvky.

Krátké ohlédnutí do historie zámků a zámkových systémů

Pravděpodobně nejstarší předchůdce zámkových systémů měli ve Starověkém Egyptě. Zámky vypadaly zcela jinak než dnes. Byly jimi závory. Systém byl založen na systému západek. Západky vlivem gravitace ve své spodní poloze bránily vstupu nevítaného hosta. Dovnitř se dostal jen majitel klíče. Klíč tvořila dřevěná tyč s kolíky. Kovové zámky a klíče znali také staří Řekové. Později je vylepšili Římané. Také ve středověku vývoj zámkových systémů pokračoval. V této době se začali objevovat kasaři. Zámečníci reagovali na vznik této nové “živnosti“ například výrobou skříněk a truhliček s falešnými zámky. Zámky a zámkové systémy za dobu své existence prošly mnoha inovacemi. Roku 1844 vynalezl Robert Yale první cylindrickou vložku. V průběhu 20. století se zvyšuje složitost zámků a zámkových systémů, patrně v návaznosti na vynalézavost lupičů nenechavců. V poslední době se stále častěji můžeme setkat s čipovými systémy. Vlastnictví čipu a jeho přiložení na určené místo opravňuje vlastníka ke vstupu do určitých prostor stejně jako vlastní klíče a jeho otočení v zámku. Více o čipových systémech se dozvíte v článku s názvem 5 důvodů proč mít čipový systém ve firmě. V současné době téměř 190 let od jejich patentování jsou pravděpodobně nejrozšířenější zámky s cylindrickou vložkou.

Konstrukce cylindrické vložky

Hlavní součástí běžných dveřních i visacích zámků je cylindrická vložka. Můžeme ji rozdělit na dvě části – vnější (obalovou část) a vnitřní (otáčivou část). Mezi oběma částmi je soustava „válečků“, která podle profilu klíče uvolní stykovou plochu mezi otáčivou a obalovou částí a posléze nám umožní otočit klíčem.

Konstrukce cylindrické vložky má následující části:

Blokovací kolík / boční blokovací kolík – hraje důležitou roli při zabezpečení cylindrické vložky proti vyhmatání planžetou, proto má různé tvary. Všechny tvary, se kterými se můžeme setkat mají rotační plochy. Těmito tvary například jsou: soudeček, hříbeček, svazek prstenců, či odstupňovaný válec. Složitější tvary dělají vyhmatání zámku planžetou obtížnější, protože blokovací kolík se hranami po obvodu zachytává o hranu otvoru v tělese vložky. Stavítka a kolíky jsou většinou vyrobeny z tvrzeného bronzu. Měkké slitiny se nepoužívají z důvodu jejich rychlého opotřebování. K výrobě stavítka a blokovacích kolíků se někdy používá i tvrzená ocel. V tomto případě plní funkci protiodvrtacího prvku.
Pružina – slouží k pohybu stavítka blokovacího kolíku, obvykle se vyrábí z mosazi.
Stavítko v tělese – je umístěno ve sloupci mezi stavítko a blokovací kolík. Používá se většinou u uzamykacích systémů společných klíčů, kdy plátek zvyšuje počet možností nastavení blokovacího kolíku a stavítka na dělící rovinu a otevření vložky více klíči. Účelem stavítka je vytvořit mezery ve sloupci, které mohou být nastaveny do stejné výše s dělící rovinou válce a tělesa vložky. Zářez „skupinového nebo podskupinového“ klíče obvykle srovná horní mezeru stavítka s dělící rovinou a zářez generálního klíče spodní mezeru s dělící rovinou válce a tělesa vložky.
Zábrany proti odvrtání – tvoří zabezpečení cylindrické vložky tak, aby její odvrtání běžně dostupným ručním, či elektrickým nářadím bylo ztíženo nebo znemožněno. K tomuto účelu se do vložky umisťují protiodvrtací prvky. Co si máme pod protiodvrtacími prvky představit? Jedná se o ocelové kalené válcové tyčinky, které jsou pevně zabudované do tělesa nebo cylindru vložky.
Zub – hlavní funkcí zubu je ovládání zámku. Máme cylindrické vložky jednozubé i vícezubé.
Těleso – drží všechny části pohromadě a svým tvarem umožňuje zasunout vložku do odpovídajícího otvoru v zámku zámkového systému. Většina evropských zemí v současné době používá profilovou cylindrickou vložku tzv. Europrofil, nebo starší obrysový profil Hahnův. Těleso a adekvátně s ním i válec má v řadě za sebou vyvrtané otvory pro stavítka. Vrtání může být provedeno “seshora“ (od válce) anebo “zespoda“. Vstupy otvoru v tělese jsou pevně zakryty.
Cylindr – je část, která se v uvolněném stavu pomocí klíče otáčí (rotuje) a současně pootáčí (pomocí spojky) zub cylindrické vložky, který pak posunuje závoru vlastního zámku. U jednotlivých vložek je válec pevně spojen se zubem, kterým pak otáčí. Pevné je spojení zubu s válcem u cylindrické vložky (což ztěžuje vytržení cylindru z tělesa), která je bez spojky. Válec prochází skrz celé těleso cylindrické vložky a toto konstrukční řešení zabraňuje rozlomení.
Spojka – je díl vložky, který se používá pouze u oboustranných dveřních cylindrických vložek. Umožňuje spojení cylindru a zubu pro přenos kroutícího momentu a to vždy na straně zasunutého klíče. Její funkcí je spojit válec a zub v jeden celek k přenosu otáčivé síly.

Ochrany cylindrické vložky

Ke zvýšení pasivní bezpečnosti může být cylindrická vložka ještě doplněna o zábrany proti:

Odvrtání – tyto zábrany znemožňují nebo ztěžují odvrtání cylindrického zámku běžnými prostředky – např. elektrickou vrtačkou. Jedná se o ocelové kalené válcové tyčinky, které jsou pevně zabudované do tělesa nebo cylindru vložky. Při vrtání brání proniknutí vrtáku, nebo jej ohýbají stranou a tím způsobí jeho zlomení. Tyto prvky se umisťují hlavně v přední části vložky. Někteří výrobci je umisťují do cylindru, stavítek, či blokačních kolíků, nebo do jejich dělených části.
Rozlomení – nejvíce náchylné místo k rozlomení na oboustranné cylindrické vložce lokalizujeme v její střední proříznuté části, ve které se otáčí zub. Tato část je navíc zeslabena vyvrtáním závitového otvoru M5 pro přichycení vložky šroubem v zadlabacím zámku. K zpevnění této zeslabené části cylindrické vložky používají někteří výrobci válcový montážní díl (pro sestavování vložek z různě velkých části), který se pevně přichytí k oběma částem cylindrické vložky. Montážní díl je vyroben z pevného a houževnatého materiálu, proto ztěžuje její rozlomení.
Vytržení – hlavním úkolem těchto zábran je především ztížit vytržení tělesa cylindrické vložky ze zadlabacího dveřního zámku. Vzhledem k jejich specifickému provedení, které přesahuje profil vložky, je nutno u některých typů použít upravený dveřní zadlabací zámek. Proti násilnému vytržení cylindrické vložky ze zámku a dveří se používají převážně tyto úpravy cylindrických vložek:

Příčný, přesahující ocelový kalený kolík, který je umístěn napříč tělesa vložky v polovině její přední části ve výšce závitu M5.
Zábrana ve tvaru U, která je opět umístěna ve spodní části tělesa vložky. Uzamykatelný zub, který je dělený a dokonale spojuje ozubení obou jader cylindru uzamykacími výstupy, které jsou zhotoveny z vysoce kvalitního materiálu – vydrží sílu až 14 000 Newtonu. Toto technické řešení také znesnadňuje vytržení celého jádra cylindru z tělesa vložky a tím její překonání.

Věříme, že po přečtení našeho článku jste se dozvěděli nové informace o cylindrických vložkách. Důležitou roli při výběru cylindrické vložky hrají její rozměry a také bezpečnostní třídy, kterým se budeme věnovat v některém z příštích článků.

Pokud si ještě stále nejste jisti, kterou cylindrickou vložku zvolit pro váš dům, chatu či kancelář, neváhejte a navštivte jednu z našich tří prodejen AUTOKLÍČE.CZ v Praze. Případně kontaktujte naše odborníky přes formulář na našich internetových stránkách, nebo prostřednictvím dotazu na facebookových stránkách. Naši zkušení odborníci Vám vždy rádi zodpoví Vaše dotazy a nabídnou zámky dle aktuálních možností.