Fakta a mýty o typu oleje do auta

   Každý majitel řidičského průkazu zná pojem motorový olej. Jde totiž o základní provozní kapalinu. A co tedy přesně má za úkol motorový olej v motoru? Úloha oleje ve spalovacím motoru je jednoduchá.

   Stará se o co nejlepší chod motoru, zejména tím,že díky svým vlastnostem minimalizuje tření mezi všemi pohyblivými částmi motoru a zajišťuje tak jeho hladký chod.Zároveň ho také chrání před korozí a zajišťuje tak srdci automobilu dlouhou životnost.

Životnost motorových olejů

Z autoškoly všichni víme, že aby motorový olej plnil svou úlohu v motoru co možná nejlépe, je třeba ho pravidelně měnit. Ideálně po 10 až 15 tisících ujetých kilometrech. Tak dlouhá je zhruba životnost běžného oleje. Kromě běžných olejů existují však ještě oleje s vylepšeným složením. Konkrétně jde o takzvaná aditiva, což jsou látky, které mají údajně výrazně prodloužit životnost oleje a tak ušetřit práci motoristům s jeho častou výměnou. 

   Nejběžnějším argumentem ve prospěch přídavných aditiv, který používají výrobci propagující aditiva v olejích, je již výše zmíněná dlouhá životnost.Interval výměny oleje se totiž při použití těchto přídavných látek může údajně až strojnásobit. A to až na  30 tisíc kilometrů bez nutnosti výměny!

Olej s aditivy je lepší, než běžný olej?

   Tvrzení výrobců, jež je popsáno výše je však pravda pouze částečně!

   Pozitivní vliv aditiv na kvalitu a účinnost oleje v motoru je skutečnost, kterou lze prokázat v laboratorních testech. Nelze tedy říct, že by výrobci těchto olejů vyloženě lhali. Je třeba ale říci, že ne všechna vozidla jsou pro tento typ oleje určena. Proto je obecně lepší se při výběru správného oleje jednoduše řídit doporučeními automobilky, ve které se zrodil Váš automobil.

Druhy olejů a jejich dělení

   Motorový olej je technologicky velmi komplikovaný výrobek, jehož vlastnosti jsou dány řadou technických parametrů. Základním dělením, které je pro spotřebitele nejdůležitější je rozdělení olejů na 2 základní druhy:

   viskozitní – Viskozita (neboli míra vnitřního tření) mazacího oleje je velmi proměnlivá veličina, která závisí na okolních podmínkách. Během chodu motoru dochází ke změnám teploty a tlaku a je žádoucí, aby se viskozita oleje za těchto podmínek měnila co nejméně. Závislost viskozity oleje na teplotě popisuje tzv. viskozitním indexem (VI). Čím vyšší je hodnota VI, tím méně se mění viskozita při změnách teploty v motoru. Viskozitní index se uvádí v katalozích výrobců automobilových maziv. Pro běžné označení viskozitních vlastností motorového oleje se používá výhradně klasifikace SAE (Society of Automotive Engineers, USA). Tato norma používá pro klasifikaci olejů 6 zimních tříd označených číslem a písmenem „W“(z angl. Winter) a 5 letních tříd označených pouze číslem. Číslo je bezrozměrné a nevyjadřuje vztah k žádné fyzikální veličině. Přesto je jistou analogií k viskozitě. Čím je tedy jeho hodnota vyšší, tím je i takto označený olej za dané teploty viskóznější.

   Výrobci automobilů používají stále nižší viskozitní třídy především kvůli úsporám paliva. Zejména při studeném chodu snižuje olej s nižší viskozitou vnitřní tření v motoru. Vnitřní tření v motoru má na svědomí 10% ztrát. 10% výkonu motoru. Snížení tohoto tření má pozitivní dopad na spotřebu paliva automobilu.

   výkonnostní – Motorové a převodové oleje do motorových vozidel jsou rozděleny do výkonnostních tříd dle evropské normy ACEA (Association des Constructeurs Européens d Automobiles) nebo americké normy API (American Petroleum Institut).Výrobci automobilů požadují, aby olej použitý pro mazání motoru nebo převodů vyhovoval určité výkonnostní třídě definované v mezinárodních normě ACEA / API nebo výkonností třídě, kterou si výrobce sám určí.

Označení tříd:

A – Benzínové motory

B – Dieselové motory osobních automobilů, dodávek a lehkých užitkových vozidel

E – Dieselové motory těžkých užitkových vozidel

C – Zážehové a vznětové motory osazené částicovými filtry

Výroba olejů

   ropné oleje – se vyrábějí zpracováním ropy v. rafinériích . Ropa se nejprve zbaví vody a mechanických nečistot a při použití první uvedené (tradiční) metody se průmyslově za pomoci destilace získávají různé frakce ropy. Ze čtyř základních skupin ropných frakcí (petrolejové, benzínové, naftové a olejové) se ve výrobě pokračuje další destilací. Ze základní olejové frakce se tak získává olej a mazut, které následně procházejí další destilaci. První destilací z této olejové frakce se získá plynový olej .a teprve druhou destilací dostaneme základ pro motorový olej.

Značení olejů

   Aby se spotřebitel dokázal ve světě motorových olejů lépe orientovat, tak přesně k tomuto účelu slouží právě různá označení.

   Například se pomocí specifického označení rozlišují oleje určené do letního nebo zimního období. Ve světě olejů existuje 6 zimních a 5 letních tříd. Zimní třída je to první číslo, za které je “přilepeno” písmeno W ( Winter) . říká nám, jakou má daný olej viskozitu za nízkých teplot.

   Druhá číslice je označení letní třídy a ta naopak udává viskozitu za teplot vysokých. Ke každé hodnotě pak lze přiřadit určitou viskozitu za určité teploty. Pro běžného řidiče je ovšem důležitější spíše informace, že čím nižší je první číslo, tím méně olej tuhne za nižších teplot a tedy se mnohem rychleji dostane všude tam kam má, při startu v zimním období. Čím vyšší je druhá hodnota, tím lépe naopak lubrikant odolává teplotám vysokým, jakých motor dosahuje při extrémní zátěži a také za horkých letních dnů.

   Dříve byly doporučené viskozitní normy pro mírné podnebí nejčastěji 10W. Pro severské země potom 5W právě pro ochranu motoru a lepší mazání v extrémních podmínkách. Dnes je u nových aut stále jen 0W, 5W i v našich podmínkách.

Záleží na značce?

   V dnešní době existuje na trhu nepřeberné množství výrobců a značek olejů. Otázka tedy zní. Je nějaká značka lepší než jiná??

   Faktem je, že každá značka Vám bude prezentovat a vychvalovat svůj produkt, jako nejlepší olej na světě. Pravda je však trochu jinde. reklamní kampaně jsou pouze dílem marketingu a skutečnou vypovídající hodnotu o kvalitě výrobku mnohdy nemají!

   To nejlepší, co můžete udělat je se vždy řídit vlastním rozumem a doporučeními automobilek pro konkrétní vozidlo a roční období!

Pár slov závěrem 

   Pokud bych měl shrnout ty nejdůležitější  věci které bychom si měli my motoristé z článku odnést, byly by to nejspíš tyto

1. řiďme se vlastním selským rozumem a tím, co nás všechny učili v autoškole! To znamená pravidelně měnit olej v notoricky známém intervalu po 15 tisících kilometrech. Pokud víc popojíždíte po městě, úspora za méně častější servis se vám nemusí vyplatit. U aut, které jezdí víc v městském provozu či na krátkých trasách s častým studeným startem, se doporučuje zkrátit interval na přibližně 10.000 až 12.000 km
2. Při výběru oleje na značce nezáleží! Podstatnými vlastnostmi dobrého oleje je viskozita, výkonnostní třída a pro které období je olej určený
3. přídavná aditiva k oleji jsou zbytečná, jedná se o všeobecně rozšířený mýtus. Ve skutečnosti je to tak, že v každém dnešním motorovém oleji už všechna aditiva jsou v ideálním poměru. 
4. Syntetické oleje se většinou vyrábějí stejně jako minerální oleje frakční destilací ropy. Jen je použita nejčistší surovina získaná destilací – plyn. Proto se oleje jmenují  “Polyalphaolifiny“ – „PAO“. PAO je mísitelný s normálním minerálním olejem, takže když je smícháte, nesrazí se to.