Jsou pohybové senzory dobrou investicí?
Pohybové senzory
Kéž byste měli oči vzadu na hlavě. Nebo na vnitřní straně domu. Nebo tak něco. Bylo by skvělé, kdybyste mohli okamžitě zjistit, jestli se uvnitř vašeho domu děje něco podezřelého, zatímco jste pryč. Pak byste mohli vědět, jestli nedochází k vloupání.
Ale co máte dělat? Nainstalovat si do domu nějaké futuristické mechanické oči? No, ano. Senzory pohybu vám mohou říct, zda se ve vašem domě něco hýbe, a spustit poplach, čímž pošlou zloděje na útěk nebo přivolají policii. Ale stojí za to? Jak pohybové senzory fungují? Zde najdete vše, co potřebujete vědět o pohybových senzorech.
Jak fungují pohybové senzory?
Senzory pohybu jsou chytrá zařízení, která jsou schopna „vidět“ věci před sebou, aniž by měla kameru. Můžete je použít k nepřetržitému monitorování svého domova. Jak ale snímače pohybu fungují? A jaká historie se za nimi skrývá?
Historie senzorů pohybu
Technicky vzato se první senzory pohybu na světě vyvinuly před kambrickou explozí před 555 miliony let. První mechanický snímač pohybu se však samozřejmě objevil až o 555 milionů let později, s vynálezem radaru Heinrichem Hertzem na konci 19. století.
O několik desetiletí později, po první světové válce, se všichni nezávisle na sobě rozhodli, že by bylo skvělé, kdyby mohli vidět nepřátelské ponorky a letadla a další vozidla dříve, než zaútočí, a tak všichni tajně a individuálně vyvinuli tuto radarovou technologii právě včas před druhou světovou válkou.
Ve 40. letech se Samuel Bagno pokusil o totéž, ale místo rádiových vln, které používá radar, použil ultrazvukové signály. Zvukové vlny používal podobným způsobem, jako netopýři používají echolokaci: zvukové vlny se odrážejí po místnosti a vracejí se k detektoru, a pokud se vzor v odražených zvukových vlnách změní, znamená to, že se něco pohnulo.
Samuel Bagno usoudil, že pokud lze radarovou technologii použít na velké hrozby, jeho ultrazvuková technologie by mohla být použita v domácnostech na malé hrozby, a tak vznikl první alarm proti vloupání.
Typy pohybových senzorů
Po vynálezu ultrazvukového senzoru začali lidé zkoušet různé techniky detekce pohybu. Nejběžnějším typem je pasivní infračervené čidlo neboli PIR. PIR snímače pohybu dokáží snímat infračervené záření vycházející z věcí. Vše, co má nějaký stupeň tepla, neustále září infračerveným zářením a tyto senzory mohou detekovat úroveň záření lidského těla.
Dalším běžným typem jsou mikrovlnné snímače pohybu. Ty fungují na základě vysílání mikrovln, které se odrážejí od povrchů. Když se tento odraz změní, znamená to, že se povrch změnil, což znamená pohyb.
Občas se ještě používají ultrazvukové snímače pohybu, ale ty vydávají zvuky ve frekvenci, kterou slyší většina domácích zvířat, takže nejsou příliš vhodné. Fungují podobně jako mikrovlnné senzory, ale používají místo mikrovln zvuk.
Mnoho snímačů pohybu jsou hybridy a využívají dvě z výše uvedených technologií, aby dosáhly přesné detekce a pokryly více situací.
Senzory PIR
Pasivní infračervené senzory (PIR) jsou pravděpodobně nejběžnějším typem pohybového čidla. Jsou energeticky úspornější než ostatní typy, takže jsou praktičtější.
Jak PIR senzory fungují
Říká se jim „pasivní“ bezpečnostní senzory, protože jsou jedním z mála typů pohybových senzorů, které nic nevysílají, ať už jsou to zvukové vlny, mikrovlny nebo něco jiného. Místo toho dokáží „číst“ infračervené signály vysílané z okolí a využívají je k detekci pohybu.
Všechno neustále vyzařuje infračervené záření. Jediný způsob, jak dosáhnout toho, aby něco nevydávalo infračervené záření, je odebrat z toho veškeré teplo a dosáhnout teploty absolutní nuly, což je něco, co vědci stále nedokážou a co by také zabilo všechny zloděje.
Časté problémy se senzory PIR
PIR čidla jsou skvělá, protože nevydávají zvuky, které by mohla slyšet domácí zvířata. Nejsou také citlivá na elektroniku, která by spouštěla falešné poplachy, jako je tomu u mikrovlnných čidel. Lze je také nastavit tak, aby se spustila pouze při velkém množství tělesného tepla, například u člověka, nebo při jakýchkoli změnách tepla, například když projde malé zvíře.
Mají však určité problémy. Pokud jsou umístěny v blízkosti zdroje tepla, který může měnit teplotu jiných objektů, jako je například ventilace vzduchotechniky, mohou vyvolat falešné poplachy. Tato chyba je jedním z nejčastějších problémů PIR čidel. Zřejmě nedokážou rozeznat člověka od klimatizace.
Mikrovlnné senzory
Mikrovlnné senzory využívají mnoho stejných principů jako původní ultrazvukové senzory, ale jsou účinnější. Vidí přes stěny, což není vždy výhodné, pokud je mimo sledovanou místnost hodně aktivit.
Jak fungují mikrovlnné senzory
Ke své činnosti využívají určitou formu radaru. Zařízení vysílají mikrovlny, které se pak odrážejí od povrchů a měří tyto mikrovlny, když se vrátí zpět k senzoru. Pokud dojde ke změně ve způsobu, jakým se mikrovlny vracejí, znamená to, že došlo k pohybu.
Senzor vypočítá přesný pohyb pomocí Dopplerova jevu. Víte, jak motory aut vydávají vyšší tón, když jsou daleko, a pak náhle ztiší tón, když se řítí kolem vás? To je Dopplerův jev: pohyb auta tlačí zvukové vlny blíž k sobě, takže zvuk je vyšší.
Nyní vezměte zvukové vlny a použijte stejný princip na mikrovlny. Senzor pozná, jak se něco pohybovalo, čistě podle toho, jak se mikrovlny pohybovaly, než se odrazily zpět k senzoru.
POBOČKA LIBEŇ
Běžné problémy s mikrovlnnými senzory
Mikrovlnné senzory mohou detekovat přes stěny, což poskytuje mnohem větší rozsah detekce. Nejsou také ovlivněny tepelnými změnami jako PIR senzory.
Průchod skrz zdi může být problémem. Pokud jsou blízko venkovního prostoru, detekují věci, které nejsou uvnitř místnosti, a spustí se. V důsledku toho se obvykle používají pouze venku.
Jsou také citlivé na elektroniku, která může vyvolat falešné poplachy. Je dobře, že nejsme neustále obklopeni elektronikou, že?
Ultrazvukové senzory
Ultrazvukové senzory jsou nejstarším typem snímače pohybu a byly překonány jinými technologiemi. Pro některé účely jsou však stále praktické.
Jak ultrazvukové senzory fungují
Ultrazvukové senzory fungují v podstatě na základě echolokace. Vydávají zvuky, které jsou pro člověka příliš vysoké, aby je slyšel, takže při jejich aktivaci nikoho neobtěžujete. Poté měří, jak se tyto zvukové vlny odrážejí v prostředí.
Pokud dojde ke změně ve struktuře zvukových vln, znamená to, že došlo k pohybu, který po aktivaci senzoru spustí alarm.
Běžné problémy s ultrazvukovými senzory
Ultrazvukové senzory nejlépe fungují na nerovných površích a vodních plochách. Poskytují přesná měření a obvykle se používají pouze ve vědeckých laboratořích a u robotů, nikoli jako prostředek ochrany vašeho domu před zloději.
Protože vydávají stálý zvuk, potřebují nepřetržitou energii. Jsou také obvykle v dosahu sluchu psa i kočky, stejně jako morčat a myší, takže jsou pro tato zvířata opravdu nepříjemné.
Další typy senzorů
Existuje několik dalších způsobů snímání pohybu, i když jsou méně obvyklé. Tomografické snímače pohybu využívají rádiové vlny, které jsou ve skutečnosti podobné mikrovlnám. (Což je docela překvapivé. Písničky, které přehrává moje mikrovlnná trouba, jsou příšerné a všechny znějí úplně stejně). Stejně jako mikrovlnné senzory se mohou dívat skrz zdi. Obvykle se používají pro velké plochy, kde je třeba zohlednit veškerý pohyb.
Vibrační snímače pohybu existují v několika variantách a všechny měří zrychlení a vibrační změny objektů. Používají velká, těžkopádná zařízení a zpravidla se používají pouze v průmyslových provozech.
Reflexní infračervené snímače neboli snímače RIR fungují podobně jako snímače PIR, jen jsou aktivní místo pasivních. Vyzařují infračervené světlo a zjišťují, jak se odráží od povrchů. Pokud dojde ke změnám v jeho odrazu, je detekován pohyb.
Kamerové snímače pohybu jsou také pasivní, protože neodrážejí žádný paprsek ani nic podobného. Jak tedy kamera s detekcí pohybu funguje? Je to jednoduché: dívá se na běžné světlo a detekuje všechny změny. Je to podobné, jako kdyby PIR čidlo mělo lidské oči.
Existují i další typy snímačů pohybu. Patří sem akustické a mikrofonní senzory, seismické senzory, magnetické senzory a dokonce i senzory Wi-Fi. Ty ke snímání pohybu využívají změny zvuku, pohybu, magnetického pole, respektive pole Wi-Fi. Tyto senzory jsou mnohem vzácnější než kterýkoli z výše uvedených a v bezpečnostních systémech je pravděpodobně nenajdete. Když na to přijde, nejlepší volbou jsou PIR senzory. Existuje důvod, proč jsou nejběžnější.
Limity snímače pohybu – Fungují snímače pohybu přes sklo?
Limity snímačů pohybu závisí na typu, který používáte. Fungují tedy snímače pohybu přes sklo? Nejběžnější pohybové senzory, PIR senzory, ne. Infračervené záření se přes sklo špatně šíří.
Ale funguje někdy detekce pohybu přes sklo? Odpověď zní ano. Můžete použít mikrovlnný senzor, který vidí přes sklo. Mikrovlnné senzory mají samozřejmě svá omezení. Jsou zmatené elektronikou a mohou se jí nechat potenciálně zmást. Pokud potřebujete senzor v místnosti, která je plná elektroniky, pořiďte si ultrazvukový senzor.
Ultrazvukové senzory však také nevidí přes sklo. Zvuk neproniká dobře většinou povrchů, což je důvod, proč tyto senzory vůbec fungují. Sklem prochází pouze světlo a zvuk není světlo.
Každý snímač pohybu má své vlastní výhody i nevýhody a bohužel to bude platit vždy. Pokud je čidlo pohybu vaším jediným prostředkem zabezpečení, váš dům nebude příliš dobře chráněn.
Pokud plánujete používat k zabezpečení snímač pohybu, měli byste zvážit vrstvení fyzického zabezpečení. Pořiďte si kvalitní zámky na všech dveřích a oknech a poté použijte snímač pohybu. Každý z nich může vyvažovat nedostatky toho druhého a snížit pravděpodobnost vloupání.
Kam umístit senzory pohybu
Jaká je nejlepší strategie při instalaci pohybových čidel? Kolik pohybových čidel potřebujete? Obecně byste si měli stanovit „body, kde je nutno se pohybovat“, tedy místa v domě, kde musíte být, když vycházíte nebo vcházíte. Obvykle to budou místa u dveří a úzkých chodeb.
Mít pohybové čidlo nad každými venkovními dveřmi má smysl a možná byste měli myslet i na okna. Zpravidla byste měli umístit snímač pohybu tam, kde je největší pravděpodobnost, že zloději vstoupí dovnitř.
Zamyslete se také nad tím, kde jsou umístěny drahé předměty. Tato místa je třeba proti vloupání chránit nejvíce. Zloději mají tendenci prohledávat všechny domy, ale často začínají u hlavních ložnic. V hlavních ložnicích jsou koneckonců obvykle uloženy ty nejlepší věci. Pokud se vaše ložnice nachází na konci dlouhé chodby, které se nelze vyhnout, přemýšlejte o umístění pohybového čidla na začátek této chodby.
Když už tedy víte, kolik jich potřebujete, jaká je nejlepší výška pro pohybové senzory? Jako ideální se jeví jejich umístění do výšky 1,8 až 2,4 metru.. Musí být dostatečně vysoko, aby na vše viděly. Pokud jsou příliš vysoko, mohou být v blízkosti ventilačních otvorů topení, což může narušit PIR senzory, a pokud jsou příliš nízko, nevidí celou místnost.
Závěr
Technologie detekce pohybu je skvělým způsobem, jak získat výhody sledování domu, aniž byste jej museli skutečně vidět. Můžete ji využít k tomu, abyste věděli, zda se někdo nevloupal dovnitř, zatímco jste pryč.
Samy o sobě samozřejmě nejsou ideální. Každý typ detektoru pohybu má své nevýhody a nedostatky. Pokud chcete opravdu zajistit bezpečnost, pořiďte si kromě detektoru pohybu také kvalitní zámek.
Kombinace těchto obvodových bezpečnostních prvků dokáže zastavit zloděje v jejich počínání a udržet vaše věci v bezpečí, když potřebujete opustit dům.
K bezpečnosti a zámkům patří také klíče. Pokud budete potřebovat zhotovit duplikát, můžete se s důvěrou obrátit na firmu Autoklíče.cz. Kromě autoklíčů děláme též klíče vložkové, čipové, schránkové a nábytkové. Nainstalujeme vám domů nebo do firmy i moderní zabezpečovací systémy.
