Pokyny pro bezpečnost jízdy v zimě
Ideálním tréninkem je jízda na sněhu. Poučí vás o tom, jak zažít přenášení váhy, rychlé řízení, účinné brzdění na samé hranici přilnavosti a nejlepší volbu stopy. Kromě toho vám bohatě postačí jakákoli backcountry lyže s přepínatelnou stabilitou, která vás bude bavit.
Naše silnice jsou opět pokryty sněhovou pokrývkou a mnoho řidičů nyní může mít potíže s bezpečným cestováním do práce nebo z práce. Na neupravených vozovkách se může vyskytovat i záludné náledí. Jak tedy jezdit, aby nedošlo k nehodě?
Zimní pneumatiky
Nejdůležitější a nejbezpečnější věcí, kterou můžete udělat, je investovat do solidní sady zimních pneumatik. Střelci, kteří mají na svých vozidlech letní pneumatiky, by se měli v nadcházejících dnech jízdě vůbec vyhnout. Ani v metropoli by to zpočátku nemuselo být tak dobré, jak se zdá.
Ani pneumatiky typu run-flat (s dezénem menším než 4 milimetry) nejsou žádoucí kvůli horší kvalitě a přilnavosti; při jejich použití musíte například počítat s delší brzdnou dráhou.
Zimní výbava každého řidiče
Vedle nezbytných automobilových potřeb, které musí mít každý řidič vždy po ruce, je dobré mít s sebou i několik dalších věcí na zimu. Výrazně vám to zjednoduší život.
Je dobré mít doma rozmrazovací sprej pro případ, že by se počasí zhoršilo a mrazy se staly nesnesitelnými (v autě nebude fungovat, když nemůžete otevřít zamrzlé dveře). Dalšími potřebnými věcmi jsou škrabka, smetáček, lopata (pro případ, že uvíznete), čelovka nebo baterka (pro případ, že uvíznete ve tmě) a sněhové řetězy nebo startovací kabely.
Prakticky řečeno, mít plnou nádrž je chytrý nápad, protože nikdy nevíte, kde na cestě uvíznete a jak dlouho tam budete trčet. Kromě toho mějte v autě neustále u sebe vodu, abyste předešli dehydrataci, a samozřejmě je nutností kabel pro nabíjení telefonu nebo powerbanka. Pokud se vám totiž telefon vybije a vy potřebujete naléhavě zavolat, je vám spíše k ničemu. Deka se hodí také v případě, že se zdržíte v dlouhé koloně a budete muset auto vypnout, abyste ušetřili benzín.
Očistěte své vozidlo
Není nic horšího, než když vyjíždíte ze zastávky se sněhovou nadílkou na střeše a na silnici vidíte pouze přes čelní sklo. Pro začátek to může vést k pokutě a je to také velmi riskantní. Proto si ráno před odjezdem do práce zajistěte dostatek času. Oškrábejte všechny skleněné plochy a odmrazte vozidlo (včetně světlometů). K odstranění sněhu z vozu použijte kartáč.
Promrzlá silnice
Nebezpečí hrozí tam, kde srážky padají na promrzlou silnici. Teplota okolního vzduchu přitom může být i plus tři stupně. Řada automobilů je dnes vybavena ukazatelem teploty okolního vzduchu, jeho čidlo však bývá umístěno několik decimetrů nad vozovkou. Takže při plusových teplotách blížících se nule a vlhkém počasí či při jízdě po navlhlém povrchu raději opatrně. Nebezpečí hrozí od soumraku do svítání, ale také za dne v místech s celodenním stínem, v blízkosti velkých vodních ploch či na mostech.
Silnice pokrytá náledím se lehce může změnit v hladké kluziště. Přilnavost pneumatik k povrchu může ve srovnání se suchým povrchem klesnout jen na jednu desetinu. Adekvátně tomu se prodlouží brzdná dráha. Pokud například z devadesátky na suché silnici zastavíme na 70 a na mokru na necelých 90 metrech, na náledí budeme potřebovat bezmála čtvrt kilometru. V rizikových úsecích se tedy vyplatí snížit rychlost jízdy, maximálně se soustředit na řízení, předvídat. Snižovat rychlost jízdy je třeba s dostatečným předstihem a pedál brzdy ovládat s citem.
Opatrnost je na místě i při průjezdu zatáčkou. „Nejen pro délku brzdné dráhy, ale i pro odstředivou sílu při jízdě obloukem platí, že se zvyšuje s kvadratickou závislostí na rychlosti jízdy. Pojede-li tedy řidič namísto čtyřicetikilometrovou rychlostí osmdesátkou, ze zatáčky ho bude vytlačovat nikoliv dvojnásobná, ale čtyřnásobná síla. Nejlepší jezdeckou taktikou je proto dostatečně zpomalit ještě na rovném úseku, zatáčku se snažit projet, pokud to její tvar jen trochu dovolí, s konstantně natočeným volantem. Jakékoliv prudké manévry s volantem se mohou zle vymstít. A pamatovat je dobré i na možné chyby ostatních. Více než kdy jindy se vyplatí defenzivní styl jízdy,“ upozorňuje Petr Kandal z Platformy TÉVIZE 0. z.
Pokud řidič ví, že jede po náledí, zpravidla se pohybuje s dostatečnou obezřetností. Velmi nebezpečné ale je lokální náledí, se kterým nepočítáme. Za současného počasí můžeme po delší jízdě po mokrém nebo dokonce suchém povrchu nečekaně narazit na úsek, kde to je namrzlé. Za mlhy a teplot blízkých bodu mrazu může na podchlazené vozovce vznikat ledová vrstvička i na mostech. „Námraza bohužel často nebývá vidět. Může se jednat o tenounkou průsvitnou vrstvičku, glazuru pokrývající tmavý asfalt. Tomuto jevu se říká černý led. Je neviditelný, zaměnitelný za mokrý povrch silnice, tedy velmi nebezpečný,“ varuje Kandal.
Na namrzlé vozovce více než kdy jindy musíme dbát na dostatečný odstup od vpředu jedoucích vozidel. Obecně by měla odpovídat úseku ujetému během dvou vteřin jízdy. Na namrzlém povrchu se vyplatí přidat alespoň ještě jednu vteřinu. Šance bezpečně zvládnout nepředvídatelné chování před námi jedoucího řidiče je na náledí výrazně nižší. Předvídavost se vyplatí i na dálnicích. Vrstvička černého ledu stojí za nejednou vážnou řetězovou havárii. Rozdíl mezi brzdnými drahami na mokru a náledí je v rychlosti 130 km/h ohromující. Z necelých 170 metrů se může snadno stát bezmála půl kilometru.
Při smyku hlavně zachovat chladnou hlavu. Hlavně nezpanikařit. Auto buď neochotně zatáčí a snaží se po tečně opustit silnici (jedná se o tzv. nedotáčivost), nebo naopak zatáčí až moc, zadek vozidla se nás snaží předběhnout (tzv. přetáčivost). V prvém případě se vyplatí ještě o něco více jemně pootočit volantem do zatáčky. Nezrychlovat a ani nebrzdit. Jedeme-li dostatečně pomalu, přední kola se chytí a obloukem projedeme.
Ve druhém případě naopak zmenšíme natočení kol do zatáčky, aby se zadek auta stačil srovnat. Opět je třeba počínat si jemně. Jinak zadek vozu překývne na druhou stranu. „S touto situací si už poradí jen opravdu zkušený šofér. I ten však bude potřebovat k bezpečnému zvládnutí situace na vozovce více místa než obvykle. Moderní asistenční systémy sice obecně pomáhají, ale nejsou všemocné. Jejich účinnost se totiž odvozuje od přilnavosti kol k povrchu silnice,“ uzavírá Petr Kandalů.
Ovládat vozidlo citlivě
Adekvátně zhoršené přilnavosti plášťů při jízdě po zasněženém či namrzlém povrchu je třeba volit techniku ovládání vozidla. Vše je třeba dělat citlivě. Při rozjezdu raději méně plynu a citlivě s pedálem spojky.
Pokud se kola automobilu při rozjezdu do kopce i přesto protáčejí, můžeme zkusit rozjezd na druhý převodový stupeň. U vozidel s pohonem předních kol může nastat situace, že se uprostřed stoupání začnou kola beznadějně protáčet a vozidlo zastaví.
Zachránit situaci může pokus otočit vůz a pokusit se zdolat kopec na zpátečku. Velmi často tato taktika pomůže, řidič však musí být velmi opatrný. Couvání samo o sobě je rizikový úkon, navíc při této jízdě bude váznout chlazení motoru.
Takže raději používat v nouzi nejvyšší a jen v úseku, kde je to nezbytně nutné. Šoféři tzv. zadokolek si ve stejné situaci mohou pomoci chvilkovým zatížením zadku vozidla. Třeba posazením spolucestujícího na hranu zavazadlového prostoru. Úkon je to nebezpečný a navíc v rozporu s pravidly silničního provozu, takže používat opravdu jen v kritické situaci.
Automobil bude i hůře zatáčet. Takže při jízdě do zatáčky je třeba náležitě snížit rychlost jízdy a snažit se ji projet po oblouku s konstantním natočením volantu do příslušného směru. Pokud šofér nezvolí správnou stopu, může být uprostřed zatáčky donucen výrazněji stočit volant do oblouku, což ovšem může mít za následek ztrátu přilnavosti kol k povrchu silnice a následný smyk.
U tzv. nedotáčivých vozidel se projeví tak, že automobil má snahu vyjíždět předkem mimo vozovku. V této situaci je nejlepší taktikou vyšlápnout pedál spojky, trochu narovnat kola, přibrzdit a opět zatočit.
Bezpečná vzdálenost
Držet se vzadu za autem jedoucím vpředu není nejmoudřejší, zejména v zimě. Protože jste si nedali dostatek času na reakci, budete muset do auta před vámi zezadu narazit, pokud bude potřebovat náhle zastavit. Při jízdě za nepříznivého počasí (mimo město) byste proto měli dodržovat bezpečnou vzdálenost alespoň dvě sekundy, raději však čtyři.
Pozor na smyk
Pod nedávno spadlým prašanem se může nacházet trvalá vrstva ledu, i když je teplota pod nulou. A přiznejme si, že i uježděný sníh klouže sám o sobě. Připomeňte si, že je třeba přizpůsobit rychlost jízdy okolnostem na silnici a věnovat zvýšenou pozornost v zatáčkách, kde byste měli před vjezdem do nich zpomalit (na rovince, ne v zatáčce), a snažit se je předjíždět rovnoměrným tempem a bez trhání volantem.
Předvídavost
Na kluzkých silnicích si nemůžete dovolit ani nevyzpytatelnou jízdu nebo náhlou změnu stylu jízdy. Vždy se dívejte dopředu, protože například zastavení před kopcem nebude vždy výhodné, protože ho nemusíte zvládnout bez ohledu na to, jaký máte pohon.
Pokud potřebujete být někde rychle, je nejlepší vyrazit dříve. Dejte si pozor na „bílou tmu“, jak zjistili řidiči na D5 poté, co příval sněhu přiměl ke srážce 40 vozidel včetně kamionů. Než vyrazíte, zkontrolujte předpověď počasí nebo mapu počasí; pokud je počasí špatné a vy nepotřebujete nikam jet, zůstaňte raději doma.
A další rady
Ano, k rychlému cestování a zábavě na sněhu lze využít všechny druhy pohonů. Ale nejpřesnější ovládání je možné pouze s pohonem zadních kol, ideálně ve spojení s lamelovým samosvorným diferenciálem. Vyvarujte se „trápení“ svého pásového vozidla na posolených silnicích. Stačí si pořídit dobře udržovanou Mazdu MX-5, Subaru BRZ nebo starší trojkové BMW. Pro zimní trénink ani nepotřebujete žádná výrazná vylepšení nebo úpravy. Se sériovým automobilem a mírným výkonem to přežijete. Jediným zásadním nákupem je sada nových, kvalitních zimních pneumatik. Rychlé reflexy jsou při jízdě na kluzkém terénu klíčové. Na přetáčivý smyk musíte reagovat bez sebemenšího zaváhání. I krátká pauza může mít významný dopad. Jakmile se začnete pohybovat pomalu, automobil se začne klouzat pod příliš velkým úhlem, takže bude náročné z něj vycouvat.
Jakmile vozidlo s pohonem předních kol silně přidá plyn, může se snadno dostat z přetáčivého smyku. Ve srovnání s vozidlem s pohonem zadních kol nebo s pohonem všech kol se však připravte na mnohem větší práci s řízením a přenášením hmotnosti. Většinu okolností lze zvládnout pouhým přidáním plynu a mírným protipohybem, pokud je vozidlo poháněno zadní nápravou, což vám poskytne nejvíce času na elegantní srovnání s hladkým únikem.
Bez ohledu na to, zda na výjezdu ze zatáčky vyrovnáváte vůz s pohonem předních, zadních nebo všech čtyř kol, měli byste volantem do původní polohy otáčet vždy záměrně a nečekat, až se tak stane ze setrvačnosti. Pokud nejedete v driftovacím speciálu, zapomeňte na to, že byste volant pustili nebo jím otáčeli v rukou. Abyste měli nad rychlostí vozidla plnou kontrolu, dejte volantu určitý impuls.
Jednou z nejčastějších chyb méně zkušených řidičů je necitlivé brzdění, zablokování kol a následné vyjetí s „přídí“ mimo vozovku. Na kluzkém povrchu, jako je sníh nebo štěrk, musíte brzdit úplně jinak než na asfaltu.
Na sněhu se obecně brzdí podstatně dříve. Navíc byste se měli rozhodovat, kde brzdit, podle toho, zda jedete do prudkého kopce, po rovině nebo z kopce. Nezapomeňte, že sníh klouže pokaždé trochu jinak. Mezi novým prašanem, vlhkým těžkým sněhem a uježděným ledem jsou značné rozdíly.
Před zrychlením pečlivě zkontrolujte povrch a připravte se na nečekané překážky. Za slepou zatáčkou se může nacházet ledová deska nebo závěj. Naučte se co nejvíce zpomalovat, aniž byste museli použít systém ABS nebo v případě vozidel bez tohoto systému zablokovat kola. Pokud při brzdění dojde ke ztrátě trakce, na chvíli uberte plyn a tentokrát zkuste brzdit opatrněji. Při jízdě na kluzkém povrchu se vždy snažte brzdit na rovných kolech. Na suchém asfaltu vás brzdění do špičky urychlí, na sněhu však nikoli.
Abyste zabránili zablokování kol při prudkém uvolnění spojky, vyplatí se naučit se podřazovat s meziplyny. Mějte také na paměti, že u silnějších motocyklů s pohonem zadních kol a samosvorem se necitlivým uvolněním plynu začnou zadní kola blokovat. Výsledkem je okamžitá přetáčivost.
Pouze s brzdovým pedálem je třeba pracovat opatrně. Naopak pedál plynu sešlápněte úplně. Je jedno, zda na zasněžené horské silnici řídíte Mazdu MX-5 nebo BMW M3. Využívejte schopnosti motoru naplno a neváhejte ho vytočit. Kola se musí při pohybu dveří nejprve protáčet, což vyžaduje vyšší otáčky pro lepší kontrolu nad rozdělováním výkonu jednotlivých motorů. Samozřejmě pokud se bavíme o rychlosti 60 km/h nebo vyšší. Dvacet kilometrů v hodině se daleko nedostanete. Vůz je však náchylnější k létání ze strany na stranu a k hrabání. Abyste na sněhu jeli bezpečně, musíte trochu zrychlit.
Jízda na sněhu výrazně snižuje výkon motoru. Sníh se při výkonu 400 koní chová extrémně odlišně od mokrého nebo suchého asfaltu. Brzy zjistíte, že často sešlapujete pedál až na podlahu. Při změně směru jízdy můžete bez námahy přenést váhu vozu tak, že pustíte plyn. Jednoduše rychle uvolněte plyn, přidejte plyn a postupně otáčejte volantem v opačném směru pohybu. Tento způsob je ve srovnání s jízdou na suchu nebo na mokru mimořádně snadný. Určité problémy mají více i senioři a tudíž Vám poradíme na facebooku, skupina Důchodci.
Kam se dívat?
Pravděpodobně vám někdo řekl, že při sportovní jízdě se máte dívat co nejdál. To platí zejména na závodní dráze, kterou dobře znáte. Při jízdě na sněhu je však důležité vědět nejen to, co je pár desítek metrů daleko, ale také jaký je povrch vozovky. To platí zejména při jízdě po zasněženém povrchu, který se neustále mění nebo má vyjeté koleje.
Do zatáčky bokem
Na sněhu je zatáčení bokem často rychlejší než na čisté trati. Do této kategorie spadají jak velmi rychlé, tak pomalé zatáčky. Díky schopnosti udržet zamýšlený směr jízdy při výjezdu je vjezd do zatáčky v kontrolovaném smyku podstatně bezpečnější.
Pamatuje na to, že pokud chcete vyjet rychlou zatáčku dveřmi napřed, musíte již být bokem do dveří. To platí zejména pro těsnější couvačky. Pokud budete čekat až do poloviny zatáčky, abyste se pokusili o „super“ rallye průjezd, budete mnohem pomalejší, zejména v nájezdu do kopce. Na kluzkých silnicích je poměrně obtížné se z nízkých rychlostí vzpamatovat, takže musíte udržovat tempo.
Své snowboardové dovednosti vždy zdokonalujte na bezpečném volném prostranství nebo ideálně na zasněžené trati. Často plánujeme jízdy na ledové dráze v Lungau nebo v závislosti na počasí na zasněženém okruhu v Sosnové. Trénovat poprvé na frekventovaných silnicích je naprosto špatný nápad. Navzdory tomu, že rychlost na sněhu je často nižší než na suchém asfaltu, hrozí podstatně větší pravděpodobnost chyb.
