Od vynálezu automobilu jsou automobily ceněným majetkem a neocenitelným aktivem. Jak se automobily stávaly dostupnějším a méně luxusním zbožím, lidé je začali nechávat bez dozoru a zranitelné vůči zlodějům. Tím vzrostla potřeba zajistit jejich bezpečnost a ochranu proti krádeži.
První zaznamenaná krádež automobilu se odehrála v roce 1896 v Paříži, kdy mechanik ukradl vůz Peugeot baronu de Zuylenovi, zakladateli Francouzského automobilového klubu. Vozidlo bylo sice nakonec nalezeno a zloděj dopaden, ale tato událost odstartovala řadu inovací, díky nimž se naše automobily staly odolnějšími proti krádežím.
Jako první technologie proti krádeži automobilů se uvádí odnímatelný volant, který v roce 1900 vyvinula společnost Leach Automobile. Myšlenka spočívala v tom, že řidič po jízdě volant sejme a bude jej mít u sebe, aby odradil zloděje.
Zdá se, že zabezpečení automobilů pomocí zámků je samozřejmostí. Většina raných automobilů však neměla ani dveře, které se staly standardem až počátkem 20. let 20. století. Tehdy už firmy začaly do svých vozů přidávat zámky. Rané zámky automobilů se však daly snadno vypáčit a až v 70. letech 20. století byly zavedeny sofistikovanější zámky.
Někteří z nás si pamatují doby, kdy bylo možné otočit v zapalování kovovým klíčem s jednoduchou planžetou a i bez transpondérového čipu motor nastartoval. V roce 1949 se začal vyrábět Chrysler Windsor a do sériové výroby se dostalo první zapalování se startovacím klíčem. Jedním z hlavních problémů první verze klíče od auta bylo, že se jednalo o jednostranně řezaný klíč. To znamenalo, že jej bylo možné vložit do zapalování pouze jedním směrem. v roce 1965 představila společnost Ford první oboustranně broušený autoklíč, který umožňoval vložení klíče oběma směry.
Elektrické zámky byly poprvé představeny v roce 1914 u luxusních vozů společnosti Scripps-Booth. Trvalo však několik desetiletí, než se elektrické zámky staly populárními, poté co je v roce 1956 zavedl Packard jako volitelnou výbavu.
Dálkové ovladače klíčů od automobilů a zabezpečení klíčů od automobilů v průběhu let zaznamenaly velký pokrok.
Bezklíčové odemykání a startování poprvé představila společnost Ford v roce 1980 u vybraných modelů. Pro odemknutí vozu musel řidič zadat pětimístný kód na klávesnici umístěné nad dveřmi na straně řidiče. Nissan zavedl podobný systém v roce 1984. První dálkový vstup pomocí ručního vysílače vyvinula společnost Renault v roce 1982 pro model Renault Fuego. Jednalo se o jeden z prvních vozů uvedených do výroby s technologií dálkového centrálního zamykání velmi podobnou té, na kterou jsme zvyklí dnes.
V 90. letech byl nejprve u vozů Jaguar a poté u vozů Ford zaveden klíč „Tibbe“. Klíč Tibbe lze rozpoznat podle rovného tvaru hřídele. Tento styl klíče v průběhu let pomalu vymizel kvůli své bezpečnostní závadě a snadnému násilnému vniknutí Nakonec se naposledy objevil u modelu Transit Connect.
V roce 1990 byly představeny první laserem řezané klíče od auta. Zpočátku byly k dispozici pouze u luxusních vozů vyšší třídy, ale postupem času se rozšířily do většiny dnešních vozů. Jedním z hlavních rozdílů mezi starými klíči „řezanými ostřím“ a klíči řezanými laserem je, že řez je proveden uprostřed čepele. To ztěžuje jejich replikaci a mnohem více znesnadňuje použití paklíčů k odemknutí zámků dveří.
V 90. letech se také začaly do běžné výroby automobilů zavádět transpondérové čipy. Téměř přes noc se snížil počet krádeží aut. Technologie transpondérů znamenala, že nastartování automobilů spojením drátů se stalo téměř nemožným. Transpondérový čip se umístí do hlavice autoklíče a jakmile se kód vydaný transpondérem shoduje s kódem imobilizéru, motor se jednoduše spustí.
V roce 1995 vyvinula společnost Siemens inteligentní klíč. Inteligentní klíč umožňuje řidiči mít při odemykání, zamykání a startování vozidla autoklíč u sebe. V dnešní době existuje mnoho různých systémů moderních inteligentních klíčů, ale obvykle, když je klíč ve správné vzdálenosti, lze stisknutím tlačítka na klice dveří dveře odemknout. Mnoho lidí, kteří mají tento systém, neví o mechanické záloze, která má obvykle podobu náhradní planžety klíče, která je ukryta v chytré klíčence.
Společnost Mercedes-Benz pod názvem „KEYLESS-GO” v roce 1998 uvedla tuto technologii do výroby jako první.
Automobilové alarmy lze datovat do roku 1913, kdy se v novinách objevil úryvek, podle něhož nejmenovaný denverský vězeň vynalezl alarm, který se spustil, když se někdo pokusil ručně nastartovat motor. O tři roky později, v roce 1916, přinesl časopis Popular Science Monthly zprávu o vynálezci, který vyvinul bezdrátový poplašný systém, jenž rozvibroval bzučák, když bylo manipulováno se zapalováním vozu.
První sériově vyráběný poplašný systém pro automobily si nechal v roce 1954 patentovat Victor Helman. Zařízení bylo umístěno v přihrádce na rukavice a mělo kabely vedoucí ke kapotě, kufru a dveřím, které byly připojeny k vypínači. Pokud došlo k otevření jakékoli části vozu, aniž by byl vypnut hlavní vypínač umístěný někde zvenčí vozu, spustil se alarm.
Originální autoalarmy dodávané z výroby se začaly používat počátkem 70. let 20. století. Jedním z prvních velkých výrobců, kteří sériově montovali autoalarmy, byl Chrysler. Alarm Chrysleru fungoval tak, že kolem vozu byly umístěny různé snímače, které mohly zjistit neoprávněné vniknutí do vozu nebo jeho nastartování. Vůz spustil sirénu, rozblikal světla a Chrysler dokonce nainstaloval na palubní desku nouzové tlačítko, které okamžitě zamklo všechny dveře. Jediný způsob, jak jej deaktivovat, bylo pomocí klíče od vozu. Tento alarm byl nabízen ve všech vozech plné velikosti. General Motors nabízel také tovární autoalarm pro všechny Corvetty vyrobené po roce 1972. Rané autoalarmy však byly snadno deaktivovatelné a dodnes je jejich účinnost zpochybňována.
Nejstarší patent na imobilizér pochází z roku 1918 a vynalezli jej St. George Evans a Edward N. Birkenbeuel. Toto poměrně složité zařízení představovalo kombinaci elektrického imobilizéru a alarmu, jež mělo panel se spínači 3×3, který bylo možné otočit pouze speciálně sestrojeným klíčem. Ten pak byl napojen na baterii, klakson a zapalování vozu.
Když řidič opustil své auto, přepnul několik spínačů do jiné polohy, takže kdykoli se někdo pokusil nastartovat motor, zařízení přesměrovalo elektřinu do klaksonu, nikoli do zapalování.
Moderní imobilizéry jsou automatické a řidič je nemusí nastavovat. Místo toho fungují tak, že vypnou motor, pokud není přítomen příslušný klíč nebo elektronická klíčenka. .
Imobilizér je elektronický systém zabezpečení vozu. Chrání vozidlo před neoprávněným nastartováním. Skládá se z čipu (transpondéru), kroužku kolem spínací skříňky a řídicí jednotky. Čip vyšle informaci do kroužku kolem spínací skřínky, která informaci přenese do řídící jednotky. Ta zkontroluje správnost informace a umožní nebo neumožní nastartovat vozidlo. Čip funguje pasivním způsobem, tzn. není napájený baterií.
Tuto elektronickou ochranu vozu proti krádežím začaly u nás po roce 1994 postupně vyžadovat pojišťovny u všech vozů, protože manuální zabezpečení již nestačilo.
Imobilizéry jsou povinnou výbavou každého nového vozidla např. ve Velké Británii, Německu, Finsku, Austrálii a Kanadě a odhaduje se, že díky nim se počet krádeží automobilů snížil o 40 %.
Nejnovějším vývojem v oblasti technologií proti krádežím aut jsou sledovací zařízení. Sledovací zařízení GPS je jediné zařízení, které vám může poskytnout informace o poloze vašeho vozu po jeho odcizení.
Pochopit masový potenciál systému GPS pomohl veřejnosti teprve v roce 1996 americký prezident Bill Clinton – velmi otevřeně hovořil o možnostech systému GPS pro armádu i civilisty a vydal politickou směrnici, podle níž byl vyvinut satelitní systém GPS s dvojím využitím, který by mohl být využíván v zájmu široké veřejnosti. Tato změna politiky umožnila běžným civilistům získat přístup k technologii GPS, včetně správců vozových parků – kteří zpočátku viděli výhody v možnosti sledovat polohu svých vozidel.
Od doby, kdy se GPS dostala na veřejnost, jsou osobní sledovací zařízení a zařízení pro sledování vozidel neocenitelným přínosem pro firmy i běžné lidi. Přestože tato technologie umožnila výrobcům zvýšit odolnost automobilů proti krádeži, bez ohledu na to, jak moc si myslíte, že je váš vůz zabezpečený, je nutné, abyste zůstali ostražití a učinili veškerá opatření na jeho ochranu.
Máte problém s autoklíčem? Potřebujete jej naprogramovat nebo třeba zhotovit duplikát? Obraťte se s důvěrou na firmu Autoklíče.cz. Kromě klíčů k osobním vozidlům zhotovujeme též klíče k motocyklům, ale i klasické klíče vložkové, nábytkové a schránkové. Ceník našich služeb najdete na našem webu.