Kdo se postaví na start nadcházejícího závodu Diamond Race, který byl dříve přísně tajným závodem, ale nyní je pouhou „jízdou“? Je to pořád stejné. Psychologové o nich říkají, že mají komplikovanou mysl. Ale co je to komplikovaná mysl?
Plánovači akce si uvědomili svůj omyl. Slovo „závod“ už pro označení Diamond Race nepoužívají, a pokud tak učiní, obvykle se hned chytí za nos. Koneckonců výroky ředitele akce Milana Markoviče jsou samozřejmé. Závodu se mohou zúčastnit i japonské automobily, což svědčí o jeho inkluzivitě. Text je převzat z oficiálního videa, které lze nalézt na webových stránkách této příležitosti. Koho to zajímá?
Tato soutěž, jejíž vítěz získá diamanty, je údajně jen setkáním skupiny kamarádů a jejich přítelkyň. Z dalších filmů, které organizátoři zveřejnili na svých webových stránkách, je však zřejmé, že představa příjemného výletu s přáteli do Řecka má chybu. Nejedná se totiž o vozidla, v nichž převažují superauta. Problémem je podle mého názoru mentální kapacita řidičů.
Nejprve je důležité objasnit, co lze označit za „nelegální závod“. „Zákon o pozemních komunikacích č. 13 z roku 1997 obsahuje obecnou definici těchto činností, které jsou označovány jako zvláštní užívání pozemní komunikace. Zvláštním užíváním je v podstatě jakákoli činnost, která se odchyluje od typického užívání pozemní komunikace a ohrožuje plynulost nebo bezpečnost provozu. To platí například i pro sportovní akce,“ vysvětluje právník Jan Kněžínek.
Problémem zákona v jeho stávající podobě bylo, že přestože pořádání takových akcí bylo nezákonné, prostí účastníci nemohli být potrestáni. Samozřejmě to většinou skončilo v době, kdy byl organizátor vypátrán a nalezen. Nyní je podle zákona nezákonná i účast na nich. „Policista může zakázat jízdu až na 48 hodin, pokud má důvodné podezření, že byl porušen zákaz jízdy“.
Přestože pro samotné účastníky nebudou nijak zvlášť přísné, zákon na sankce pamatuje. Ve správním řízení hrozí účastníkovi srovnatelné akce pouze pokuta v maximální výši 2 500 Kč, pro pořadatele závodu však může být pokuta až 500 000 Kč.
Zákon je však jedna věc a každodenní život druhá. „Ve skutečnosti je problém prokázat, že se o takové jednání jedná, a právě v tom většina předchozích případů takových činů, které byly kdysi označovány jako „skryté rasy“, selhala. Nikdo nebyl nakonec potrestán, protože se nepodařilo prokázat, že šlo o skrytý závod,“ dochází k závěru Jan Kněžínek. Tento problém bude přetrvávat.
Vedoucí úseku v jednom pražském hotelu, kde byla tato luxusní auta zaparkována, si myslí své. Ráno se tito nýmandi probudili, posnídali a okolo poledne se vydali z podzemních garáží ven. Hned venku byla policejní šaškárna. Řidiči z burácením motorů vyjeli ven a po sto metrech je stavěla hlídka, dala jim “ fouknout“ a všichni měli nulový test na alkohol, ale test na drogy jim cliftoni nedělali. Přitom polovina z těch frajírků hulila trávu a podle mě tam byla i extáze, koks a herák. Takže hlídka jim kontrovala “ papíry“ a luxusní auto se s burácení motoru odlepilo od asfaltu a ochodilo hlídku sprškou kamínků. Takto postupně vyjížděli ti smrádkové ven asi hodinu.
Poté najeli na dálnici D1, kde uháněli na plný plyn a když je náhodu chytila hlídka a naměřila jim nepovolenou rychlost, tak zaplatili z fleku hotově a uháněli dál na plný plyn k další pokutě. Naše policie nebyla schopná udělat to, co dělala ta německá. Prostě některým recidivujícím hříšníkům auta dočasně zabavila.
Smutný pohled také byl na ubohého českého maloměšťáka, který čučel z dálničních mostů na luxusní auta a pak do kamery ČT vyprávěl, jaký to byl hezký pohled na ta nádherná autíčka. Ale to, že ti nezodpovědní řidiči mohli při nepovolené rychlosti někoho zabít, tak o tom nemluvil ani tento ubohý tvor, který místo vycházky do přírody, vzal děti na dálnici, ani ta redaktorka ČT. To je prostě náš svět. Luxusní auto je nad životem a přírodou. Podle toho to taky u nás vypadá.
Psycholožka, která pracuje pro Centrum dopravního výzkumu, je Vlasta Rheniová. Tvrdí, že se jí občas stává, že milionářské soutěže přirovnává ke gladiátorským. „Všichni se dobře bavili a šlo také o život. Naproti tomu tito závodníci se baví uprostřed publika, zatímco diváci, kteří se měli bavit, seděli bezpečně za zdmi.“
Je zajímavé, že tyto jedince obvykle neuvidíte na běžných závodech, na pronajatých okruzích nebo na sportovních jízdách, i když tyto aktivity mají všechny znaky závodů, ale jsou to jen výlety. To se jim nelíbí, to není problém.
Tyto typy pozérů neuspokojuje hodnocení vlastních řidičských schopností nebo srovnávání se s podobnými soupeři. Ve skutečnosti touží po publiku. Prostě tito spratkové se potřebují producírovat.
Tento typ pozérů se nespokojí s hodnocením vlastních řidičských schopností ani se srovnáváním s podobnými konkurenty. Ve skutečnosti je publikum to, po čem ve skutečnosti touží.
„Vždycky se najde spousta ohromených tváří diváků nebo kolemjdoucích, kterým je třeba se vyhnout. I když se po trati pohybují vysokou rychlostí, je to všechno jen na efekt. Ve skutečnosti slouží jako kulisa pro lepší zábavu.“
Bohatí lidé, kteří jezdí drahými auty, by samozřejmě neměli mít problém dovolit si i tu nejdražší zábavu. Přesto se rozhodnou sedět v kožené sedačce a mačkat plyn, protože je to nejjednodušší alternativa.
„Automobil je jim nablízku, když si potřebují zvednout náladu. Protože teď řídí a všichni se jim vyhýbají, mávají na ně nebo je zdraví, pocit méněcennosti okamžitě mizí,“ dodává Vlasta Rheniová. Doufejme, že ti, kdo mají na starosti dodržování dopravních předpisů, se nenechají zmást ani nejmodernější technikou, ani ohromující estetikou sportovních vozů a budou na takové riskantní chování velmi bedlivě dohlížet.
Bohužel, ale v dnešní době je spousta tupců, kteří vidí luxusní auto, v něm panáka s blondýnou a mohou se zjevit. Smutné je, že to platí i u řady policistů. To jsme viděli v televizi, když byly dálniční mosty obleženy čumějícími jelimánky, kteří čuměli z mostů na ty kusy plechu za miliony. Estetika, ale spíš luxus a technické vybavení, je nad zákonem. To je dnešní smutný svět.
Tajný závod u nás nemáme, ale vyrobíme Vám ve velmi krátké době nejen klíče od Vašeho auta, ale třeba od bytu či vily nebo také chaloupky na horách. Zastavte se u nás. Máme 3 provozovny a dlouhou tradici. Poradíme, posloužíme.